Listopad 2007

Nádhera..

29. listopadu 2007 v 12:21 | Ainia
TADY je nádherný video...nádherný fotky,nádherná písnička.
Sister fo Charity...to je moje láska na celej život.Snad jediná písnička,kterou můžu poslouchat 50x za sebou a nikdy mě neomrzí...
Enjoy..jako já.

The new lowe..

19. listopadu 2007 v 13:20
Jsem znovu zamilovaná...poznala jsem novou lásku..na celej život...a tou je tahle písnička!!!
KISS-GOD GAVE ROCK´N ´ROLL FOR EVERYONE
God gave rock and roll to you,
gave rock and roll to you
Put it in the soul of everyone

Do you know what you want? You don't know for sure
You don't feel right, you can't find a cure
And you're gettin' less than what you're lookin' for

You don't have money or a fancy car
And you're tired of wishin' on a falling star
You gotta put your faith in a loud guitar

Chorus:
God gave rock and roll to you,
gave rock and roll to you
Gave rock and roll to everyone (oh yeah)
God gave rock and roll to you,
gave rock and roll to you
Put it in the soul of everyone
"Now listen"
If you wanna be a singer, or play guitar
Man, you gotta sweat or you won't get far
Cause it's never too late to work nine-to-five
You can take a stand, or you can compromise
You can work real hard or just fantasize
But you don't start livin' till you realize -
"I gotta tell ya!"

God gave rock and roll to you, gave rock and roll to you
Gave rock and roll to everyone
God gave rock and roll to you, gave rock and roll to you
Put it in the soul


God gave rock and roll to you
(to everyone he gave the song to be sung)
Gave rock and roll to you,
gave rock and roll to everyone
God gave rock and roll to you
(to everyone he gave the song to be sung)
Gave rock and roll to you,
saved rock and roll for everyone
Saved rock and roll
chorus repeats out...

"I know life sometimes can get tough!
And I know life sometimes can be a drag!
But people, we have been given a gift,
we have been given a road
And that road's name is... Rock and Roll!"
Jo,je to pravda.I když v Boha a pdobný věci nevěřím,On nám prostě ten rock dal,aby nám aspoň trochu pomohl v tomhle těžkém pozemském bytí..a Díky Mu za to.

Příběh...by minä

19. listopadu 2007 v 13:18 | Ainia
Napsala jsem takovej příběh...kdyby se někomu moc chtělo a moc se nudil,tady je...
Člověk před koncem
Člověk stojí na útesu.Vítr mu rozevlává šálu,vlající za jeho postavou jako ocas za kometou,stále putující kolem nás v bezedném vesmíru.Vítr mu suší slzy,na které si nikdo jiný nkdy nenašel čas,suší je lehce a něžně,a tak opatrně,jak to umí jen on.Vítr mu chladivě proniká do očí.Do očí,které za maskou neproniknutelnosti a uzavřenosti schovávají opravdové pocity člověka.Šílenou bolest,způsobenou zklamáním životem.Bodavou nenávist někoho,komu bylo nespravedlivě ubližováno,nenávist nevinně trpícího.Sebeobviňování někoho,kdo byl odsouzen na doživotí,někoho stále hledajícího důvody,kvůli kterým trpí.Paniku zvířete,chyceného do pasti a čekajícího na smrt,dlouhou a bolestivou.A pronikavý strach někoho,kdo se bojí svých myšlenek.Strach Člověka stojícího před svým koncem.
Kdyby někdo aspoň jednou pohlédl do těch očí,marně prosících kolemjdoucí o pomoc,kdyby pochopil náznaky,které tento zoufalý Člověk vysílal.kdyby někdo zaslechl zběsilý tlukot jeho srdce,zvuk utrpení stoupajícího v kouřovitých spirálách až na samotnou hranici věčnosti.Kdyby mu někdo pohlédl do očí,poznal by něco?Ten strach a bolest?¨Jeho oči jimi musely být přeplněné.To,co už neudržely a vypustily ven,byly vodopády slz,naplněné hořkostí a vztekem.Proč někdo ty vodopády nepochytal a nezakopal je hluboko do země?Proč někdo neutišil pláč naříkající duše,nesoucí se nad vodami oceánů pod svitem měsíce?Někdo by však mohl v očích Člověka spatřit také něco jiného,něco nepoškozeného,nezjizveného a nerozdrásaného tvrdými hroty utrpení,něco tak čistého a andělsky nevinného,že tomu Člověk sám ani nerozuměl.Jako bílá růže,vznášející se na hladině temného a hlubokého jezera,se v hloubi Člověka skví poslední krásný kousek povznášejícíhoi štěstí.Člověk totiž umí snít.Umí si představit krásný život,umí si představit harmonii a klid.Často žije ve svém vlastním světě,plném lásky a přátelství.Není to svět luxusu a přepychu,stačí mu jen cítit svobodu proudící v jeho žilách,stačí mu představit si chuť opravdového života.A tohle umění snít mu často pomůže sejmout tíhu starostí z jeho ramen.Když Člověk sní,létá v oblacích a všechny zlé pocity a myšlenky,všechnu bolest a všechny vpomínky na utrpení nechával hluboko pod sebou,ve špíně a hloubce pozemnkého bytí.Jenže teď se ten zářivý kousek duše pohřbil pod nánosem vzteku a nenávisti Člověka k sebe samému a všem,kteří mu ublížili.
Člověk zvedá hlavu.Hledí do nebe plného zářivých,drobných světel a vybírá si hvězdu,na které by měl sídlit jeho anděl strážný.Jenže žádná taková hvězda s jeho andělem není.Jeho anděl asi neexistuje.Anděl,kterého nikdy nepoznal,který nikdy nevyslyšel jeho zoufalé modlitby a skromná přání.Anděl,který ho nikdy nepřišel zachránit.Poté Člověk sklopí oči k bezedné temnotě bez hvězd pod ním.Přestože tuhle tmu viděl téměř denně,dnes mu to připadá jako poprvé.Srdce se mu v hrudi svíjí jako drobný motýl sevřený v obrovské hrsti,omotané tepnami,ve kterých už dávno neteče životodárná krev,ale smrtonosný jed.Duše Člověka zoufale křičí,tak zoufale a bolestně.Připadá si,jako by ze sebe tím neslyšitelným křikem dostávala utrpení všech nevinných obětí na celém světě,odsouzených k zatracení.Člověk má příšerný pocit,že kdyby se pokoušel ze sebe dostat ten křik on sám,roztrhl by si tělo vedví.
Zatíná prsty do pěsti a pátrá po sebemenší známce světla v té temnotě pod ním.Jenže tam žádné světlo není,žádný pevný bod,kterého by se jeho oči mohly zachytit.Proto znovu obrací hlavu k nebesům.Různé vzpomínky se mu pomalu sbíhají v hlavě,jedna nepříjemnější než druhá.pomalu a tiše se mu vkrádají do hlavy.Člověk nemá sílu se jim bránit,a proto se jim bezmocně poddává.Je s nimi na krátké,špatně osvětlené cestě jeho životem.Žádné lampy,jen slabý lesk umírajících hvězd.Znovu je nucen s nimi prožívat ty nejbolestivější okamžiky a ta nejhorší utrpení,která za svůj život prožil.Znovu před sebou vidí všechny chyby,které udělal,ale za které musel projít peklem.Do duše Člověka se vkrádá beznaděj.Před očima se Člověku míhají představy o tom,co by teď mohl se svým životem udělat.Má takovou moc sám nad sebou,uvědomí si náhle.A rozhodne se,že té moci využije do posledního a nejmenšího zrnka.Člověk rozpřáhne ruce k nebesům,jakoby prosil Boha o jejich naplnění.Vodou?Nebo snad krví?Porád hledí do nebe,plného hvězd a neexistujících andělů.Těch andělů,kteří mu nikdy nepřišli na pomoc,ale celý život ho nechávali necitelně a chaldnokrevně trpět.Bez naděje.Bez síly.Bez špetky lásky,bez střípku štěstí.Bez ničeho.Člověk přistoupí ke kraji útesu.Chybí ještě ten poslední kro,dělící jej od ohlušujícího ticha.Od milosrdného spánku,který by ho unesl ve své uklidňující náruči do nekonečného světla měsíce.Do krajiny nikdy nekončících snů a příběhů,zakryté líně poletujícími myšlenkami.Do krajiny,ve které nikdy nevyjde Slunce.Už nikdy nevyjde se svou ničivou silou paprsků,drtícívh krajinu na prach,už nikdy neprobudí jeho srdce do kruté reality dne.Už nikdy ho neprobudí.Člověka dělí jediný krok od svobody.
Ale najednou,Člověk ani neví proč,se vzchopí a jde zpátky.Ano,dnes si prošel si peklem.A bude jím procházet ještě dlouho.Ale Člověka našel svůj sen,který ho povede přes všechny další bolestné dny,přes všechny překážky a nástrahy života,a který mu přes všechno to utrpení bude stále dodávat sílu pro další cestu.Člověk dnes před svým Koncem odešel,nevzdal se svému žalu.Našel svůj sen:svobodu…Pro ni bude Člověk bojovat ještě dlouho,projde si mnoha hrůznými depresemi a dlašími bolestmi.Ale nevzdá se.Protože bolest naučila Člověka vážit si obyčejných věcí,radovat se z maličkostí.A naučila ho,že po sebehorší noci vždycky vyjde Slunce.

Nervy forever.

16. listopadu 2007 v 19:19 | Ainia
Lidi,já tak strašně nemám ráda,když jsem nervózní.Když čekám na něco,o čem bezpečně vím,že to bude nepříjemné.Uá.To je prostě hrůza.Znáte ten pocit,když máte chuť si vyrvat srdce z těla,zahodit ho a už se k němu nikdy nevracet?Když máte chuť zapomenout na všechny pocity a být už navždy necitlivý??
Já mám takovej pocit pořád.
Ale nevyplatí se to.V životě jsou chvíle,kdy chcete skončit,jenže jsou i krásný nchvíle.A kvůli nim se vyplatí žít.ŽÍT.
Věříte v reinkarnaci?(bo jak se tomu nadává)Prostě v to,že když zemřete,vaše duše se převtělí do jiného,právě narozeného těla.Já v to věřím.Ale nevím,jestli si ta duše pamatuje všechna utrpení svého minulého života.
Právě teď mám ŠÍLENÝ nervy.A stvětě div se,kvůli klukovi.Bože.Jak máte řícz někomu že ho máte rádi?
Těžko.
Ale tebe,andílku,stejně miluju ze všech nejvíc....

Alice Cooper III.

16. listopadu 2007 v 14:16
I can't find your face in a thousand masqueraders
You're hidden in the colors of a million other lost charades
In life's big parade
I'm the loneliest spectator
Cuz you're gone without a trace in a sea of faceless imitators
I can't take another night
Burning inside this
Nemůžu najít tvou tvář v tisících zamaskovaných tváří
Jsi schovaná v barvách v milionu jiných stracených šarád
život je velká přehlídka
jsem ten nejopuštnější divák
Protože ty jsi pryč beze stopy v moři předstírajících bez vlastní tváře
Nedokážu zvládnout další noc
hoříc uvnitř toho

Hell is living without your love
Ain't nothing without your
Touch me
Heaven would be like hell
Is living without you
peklo je život bez tvé lásky
není nic bez tvého
dotkni se mě
Nebe by bylo jako peklo
je život bez tebe
Try to walk away
When I see the time I've wasted
Starving at a feast
And all this wine I never tasted
On my lips Your memory has been stained
It is all in vain
Tell me who's to blame
I can't take another night
Burning inside this
Snažím se odejít
když vidím čas, co jsem promeškal
hladovím na hostině
všechno to víno, co jsem nikdy neochutnal
mé rty jsou poskvněny tvou vzpomínkou
je to vše zbytečné
řekni, kdo je vinen
Nedokážu zvládnout další noc
hoříc uvnitř toho

Hell is living without your love
Ain't nothing without your
Touch me
Heaven would be like hell
Is living without you
Nights get longer and colder
I'm down begging to hold ya
On my own and I feel like hell
Is living without you
Nights get longer and colder
I'm down begging to hold ya
On my own and I feel like hell
Is living without you
peklo je život bez tvé lásky
není nic bez tvého
dotkni se mě
Nebe by bylo jako peklo
je život bez tebe
Noci se stávají delší a chladnější
jsem na dně žebrám o tvé objetí
sám se cítím jako peklo
je život bez tebe
Noci se stávají delší a chladnější
jsem na dně žebrám o tvé objetí
sám se cítím jako peklo
je život bez tebe

Alice Cooper II.

16. listopadu 2007 v 14:00 | Ainia
The city streets are wet with rain tonight
Taxi drivers swerve from lane to lane
A lonely guitar man playin down the hall
Midnight blues comin through the walls
ulice města jsou zmoklé deštěm této noci
taxikáři jezdí od ulice k ulici
opuštěný kytarista hraje v sále
půlnoční blues prochází přes zdi
I tried to call you on the telephone
I left it off the hook
Just to hear it ring
You told me you were better off alone
I never knew that tears could stain
Pokoušel jsem se ti dovolat
nechal jsem to vyvěšené
jenom abych to slyšel zvonit
řekla jsi mi, že ti bylo lépe o samotě
nikdy jsem nevěděl, že slzy mohou pošpinit


Im on the roof and Im starin at the stars
Lookin down at all the cars
I can see you
In the window of your favorite corner bar
But to reach you is just too far
And I might as well be on mars
stojím na střeše a koukám na hvězdy
dívám se dolů na všechna ta auta
vidím tě
v okně tvého oblíbeného baru na rohu
Ale na to, abych na tebe dosáhl je to prostě moc daleko
A stejnou moc bych měl, být na marsu
The city seems so old and grey and beat
It closes in and makes me wanna suffocate
And you just live across the street
But thats a billion miles away
Tohle město se zdá být tak staré a šedé a podvodné
blíží se a dává mi dojem, že bych se nejraději udusil
a ty bydlíš jen přes ulici
ale to je miliardu mil od tud

Youve turned my world into a dark and lonely place
Like a planet lost in space, my light is fadin
Id cross the universe to be right where you are
But Im right in your backyard
And I might as well be on mars
Udělala jsi z mého světa tmavé a opuštěné místo
jako planeta ztracena ve vesmíru, mé světlo upadá
přešel bych vesmír abych mohl být tam, kde jsi ty
ale jsem přesně na tvém dvoře
A stejnou moc bych měl, být na marsu

Chorus
I might as well be on mars
You cant see me
I might as well be the man on the moon
You cant hear me
Oh, can you feel me so close
And yet so far
Baby, I might as well be on mars
Stejně dobře bych na tom byl, kdybych byl na Marsu
nevidíš mně
Stejnou sílu bych měl, být mužem na měsíci
neslyšíš mně
oh, cítíš mě tak blízko
a zatím tak daleko
baby, stejnou moc bych měl, být na marsu
Baby, I cant fly
If I could Id come down to ya
Maybe I should try
baby, neumím lítat
Kdybych mohl přišel bych dolů za tebou
možná bych to měl zkusit.

Im on the roof and Im starin at the stars
Lookin down at all lthe cars
I can see you
In the window of your favorite corner bar
But to reach is just too far
And I might as well be on mars
stojím na střeše a koukám na hvězdy
dívám se dolů na všechna ta auta
vidím tě
v okně tvého oblíbeného baru na rohu
Ale na to, abych na tebe dosáhl je to prostě moc daleko
A stejnou moc bych měl, být na marsu

Alice Cooper

16. listopadu 2007 v 13:30 | Ainia
Alice Cooper
Poison
Your cruel device
Your blood like ice
One look could kill
My pain, your thrill
I want to love you, but I better not touch (Don't touch)
I want to hold you but my senses tell me to stop
I want to kiss you but I want it too much (Too much)
I want to taste you but your lips are venomous poison
You're poison runnin'thru my veins
You're poison, I don't want to break these chains
Your mouth, so hot
Your web, I'm caught
Your skin, so wet
Black lace on sweat
I hear you calling and it's needles and pins (And pins)
I want to hurt you just to hear you screaming my name
Don't want to touch you but you're under my skin (Deep in)
I want to kiss you but your lips are venomous poison
You're poison runnin'thru my veins
You're poison, I don't want to break these chains
Poison
One look could kill
My pain, your thrill
I want to love you, but I better not touch (Don't touch)
I want to hold you but my senses tell me to stop
I want to kiss you but I want it too much (Too much)
I want to taste you but your lips are venomous poison
You're poison runnin'thru my veins
You're poison, I don't want to break these chains
Poison
I want to love you, but I better not touch (Don't touch)
I want to hold you but my senses tell me to stop
I want to kiss you but I want it too much (Too much)
I want to taste you but your lips are venomous poison, yeah
I don't want to break these chains Poison, oh no
Runnin'deep inside my veins, Burnin'deep inside my veins
It's poison I don't want to break these chains
Nádherná písnička s výstižným textem....

Zápas

7. listopadu 2007 v 13:05 | Ainia
Zítra v 17.10 si všichni finofilové zapněte dvojku.Hraje se totiž zápas ČESKO-FINSKO.Takže se ptám:
KOMU BUDETE FANDIT??
Já jako finofil celým srdcem i duší v tom mám jasno....
Tak uvidíme,no.